7. článek ; Rozmarné léto na Suchých skalách a Panteonu

Jako téměř ortodoxní pískař nemohu jinak, než začít citací klasika: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Bohužel, poslední měsíc jsem si říkal tuto větu čím dal častěji a čím dál méně mě přišla zábavná. Jedním z rozumných řešení pro nás, kteří v létě navštěvují umělé stěny jen v opravdu krajní nouzi, jsou rozhodně Suché skály a Panteon. I v tak mizerném počasí se najde pár dnů, aby skály vyschly a my se mohli do sytosti „zničit“, aspoň na tak dlouho, než další déšť stopne naše blízké plány.



Sušky



Sušky jsem navštívil kdysi už mnohokrát, ale jak to tak chodí, chabá výkonnost a možná ne až tak ideální parta zapříčinila, že mě tehdy nepřirostly až tak k srdci a když se plánovalo kam případně vyrazit mimo náš „domovský“ Adršpach, málo kdy zazněly právě Suché skály. Tuto sezónu je všechno jinak. Má nynější spolulezkyně (Baletkaskal ), považuje Sušky a obzvlášť Panteon za jedno z nejhezčích lezeckých míst (již chápu a souhlasím). Díky její znalosti místních cest a jistě i nabytím jakési lepší výkonnosti, se mi otevřely opravdu překrásné možnosti lezení v místních skalách. Navíc, ta holka, je fakt „našláplá“ a stále mi zdůrazňuje, že její spolulezci, byli vždy jen ti nejlepší, tudíž mam dost co dělat, abych naplnil její očekávání. Ovšem právě v těch obtížnějších cestách jsem našel krásu místního lezení, což se mi při minulých návštěvách nemohlo nikdy podařit. Určitě to bude i charakterem lezení, které mi vyhovuje a tím je lezení po lištách, dírách, navíc jsou cesty většinou velmi dobře odjištěné, takže do většiny cest není třeba nic než pár expresek. Samozřejmě pro sichr, nějaká ta smyce se určitě neztratí a psychicky rozhodně podpoří.

Evča a "Sabat" IXb

Suché skály zdálky působí rozeklaným a ne příliš pevným dojmem, zato může jistě jejich geologický původ, ovšem opak je pravdou, jedná se o velmi kompaktní a tvrdý materiál. Navíc jsou tak navštěvované, že pokud se něco mělo ulomit, tak se to už dávno ulomilo. Jistě nepatřím mezi místní znalce, ale určitě bych doporučil Převislou hranu VIIIc na Vlajkovou věž, jednak pro její impozantnost a také pro vynikající odjištění mnoha kruhy, o kousek výš na Bílou věž je cesta Rovnou za nosem VIIIc, je to krásně zajištěná o poznání těžší cesta, tady je potřeba síla, ale hlavně technika, aby jste vybaletili stěnou a později po oblé hraně až do dobrého místa na polici. Na Sokolí věž vedou již zmiňované obtížnější, ale překrásné cesty: Magnézium VIIIc, Levitace VIIIc, Sabat IXb, Athon IXc, kde je nutná zejména technika, klíčovým jsou pohyby nohou, které jsou často tím jediným, co vás na skále ještě drží. O kus dál je Střední věž, která rozhodně stojí za návštěvu, vedou na ni takové skvosty jako Major VIIc, dobrý na rozlezení, Supermajor VIIIc, Gradace VIIIc a Verticala IXb, kde mě Evča deklasovala a tím dokázala, že o síle to až tolik není, místa kde jsem mlel z posledního a padal jak hruška, ona v tichosti a suše přelezla.
Panteon a konkrétně jeho Centrální stěna je úžasná pro trénink. Jedná se o cesty, které mají přibližně 20m a jsou výborně zajištěné. Těžké místo je většinou přímo u kruhu a co potěší obzvlášť prvolezce, většinou až potom co cvaknete kruh. Jelikož je „Panťák“ v lese, tak je ideální v parných letních dnech, jelikož je mírně převislej, tak je ideální po krátkých dešťových přeháňkách no a jelikož je dobře odjištěnej tak je dobrej na jaro, kdy z umělých stěn není až tolik morálu, a určitě, jelikož je vedle sebe mnoho obtížných cest, tak je dobrej na kdykoliv. Za vylezení stojí pro svou vyrovnanost, překrásný charakter a také odjištění Jízda králů IXa ( její varianta IXb – tam jsou těžší kroky, výše nad kruhem), Otvírání studánek IXc, Kouzelné prsty IXc, Výlet mezi lidi IXa, Dohoda jistá IXa, Coloradical VIIIc, Tělocvična VIIIb atd. Vlastně to stojí za přelezení VŠECHNO !! .Takže co v tomto rozmarném létě? No mi máme jasno a co vy?