pátek 19. listopadu 2010

6. článek ; Křížový vrch (Křížák)

Když se řekne Křížák, mnohým místním lezcům, a nejen jim, se vrátí celá řada vzpomínek na první lezení na písku a dobrodružství s tím spojené. Vzpomínky na první prozkoumávání cest, na první hodnocení, zda půjde dolézt aspoň ke kruhu, zda bude možné někde něčím cestu dojistit. Musím říct, že já na toto období vzpomínám moc rád a jako celá řada mých kamarádů ho mám spojené s opravdovým dobrodružstvím, kdy nám šlo minimálně o zdraví. Samozřejmě právě proto k těmto skalám cítím něco víc, než k jiným oblastem, které jsem doposud navštívil.
Skály v této oblasti nedosahují takových rozměrů jako blízké Adršpašské dominanty, ale bylo by určitě mylné domnívat se, že na Křížáku nenajdete hodnotné výstupy. Často vás místní skály překvapí svou mohutností, převislostí, střízlivě zvoleným jištěním. Také z těchto důvodů je možné považovat skály na Křížovém vrchu za ideální místo, kde se naučit, natrénovat a připravit se na výstupy v nedalekých Adršpašsko-Teplických skalách. Určitě se zde setkáte s kompletním pískovcovým lezením a se vším, co k tomu patří. Komíny, spáry, obliny, misky, dírky, lišty a samozřejmě morálově náročné kroky.
Když jsem se zmínil o tom, že celá řada lezců začala lézt právě zde, myslim si, že by bylo fajn dát několik tipů těm, kteří s lezením začínají a přijedou do této oblasti poprvé. Určitě bych doporučil na Pahorek Hodinovou mzdu III (je zde kupa hodin na provázání) a Raport V (pěkně, odjištěné stěnové lezení jedním kruhem), na blízkou Deštivou Kapku u nosu V (cesta do mírného převisu, ale pěkně jistitelná smyčkama a jedním kruhem), na Hodináře Západní stěnu III (vyšlapané stupy vás dovedou až na vrchol) a Vrchařskou prémii VIIa (pro „otrkanější“, protože je zde morálovější dolez ke kruhu), na Čtyřhran Severovýchodní stěnu III (zde se seznámíte se stavěním se sedačky), na Kocoura Jížní hranu VI (pěkné stěnové lezení, dobře dojistitelné smyčkama).

" Jížní hrana " na Kocoura
 Na První První variantu 1/V (vše začíná drobným přeskokem k borovici, což je často místo velkého přemlouvání a hecování , ovšem z vrcholu je krásný výhled), na Třetí Markovinky VI (pěkný rajbasový lezení přes jeden kruh), na Dvojče Pod slaněním V (všeho kousek - kousek sokolík, kousek spára, kousek stěna).
" Pod slaněním " na Dvojče

 Na Čertovu stěnu Stěnu a hranu VI (počáteční sokolíková spárka vystřídá pěkné stěnové lezení, které lze dobře dojistit smyčkama),  na Kruhovou Břichatou II (pěkné lezení v položeném terénu, bude se líbit těm nejmladším) a Sokolíka V (jak už název napovídá, stěžejní je sokolík ke kruhu), na Mušketýra Jihozápadní komín II (pěkný komín odspodu až nahoru), na Pevnost mLogickou závislost VI (pěkné stěnové lezení přes jeden kruh) a Černobyl VIIa (pěkné stěnové lezení po dírách a lištách, které lze pěkně dojistit smyčkama a jednim kruhem, ale je zde potřeba už i trochu síly) a Přeskok 2/II (tuto cestu má smysl absolvovat jen pro tu srandu z přeskoku, psychika je často velká potvora),  na Haničku Jihozábadní spáru VI (po drobné spárce, pěkné stěnové lezení), na Křeslo Křeslo pro hosta VIIa (pěkné rajbasové lezení přes tři kruhy, odjištěné tak, že se nemusí nikdo obávat pádu), na Ústeckou Starou cestu V (jedna z prvních vylezených cest v této oblasti), na Čarodějnici Dlouhou VIIa (překrásné, velice příjemné rajbasové lezení)…
 Ačkoliv celá řada z nás začínala jen s malým množstvím karabin, expresek a smyc, všem začátečníkům bych doporučil, aby si do cest vzali dostatek jistícího materiálu. Je velmi nepříjemný, když vám při lezení dojdou expresky, nebo smyčky a jste nuceni buď výstup ukončit a nebo dolézat zbytečně rizikovým způsobem.



Dejwí a " Údolka " na Eskymačku


<><><><>
<>
<><><><>
" Fluidum " na Eskymáka -  pěkná cesta
   Lezcům, kteří přijedou na víkend do Ádru, už mají zkušenosti s lezením na písku a chtějí zajít na Křížák bych doporučil na Čtyřhran Vzpomínkovou VIIb (pěkné lezení po hraně, které dojistíte smycí a jedním kruhem) a Matematickou rozcvičku VIIIa (stěnové lezení převážně po dírách, kde musíte prokázat jistou sílu, ale i morální odolnost), na Druhou Druhou odmocninu VIIc (stěnové lezení po dírách s boulderovým problémem), na Hronovské věže Kokšovu VIIa (překrásný, ale trochu zrádný sokolík, který se postupně zaobluje a tudíž se drží čím dál hůře.Druhý kruh byl dodatečně osazen až v roce 2000 po několika těžkých úrazech, jelikož prvolezec dolézal na vrchol prakticky sólo), na Křížového krále Jižní hranu VI (pěkné, dobře jištěné lezení na dominantu oblasti) a Údolní VIIc (morálově náročnější lezení ve žlabu a později kolmé stěně) a Krajkovou VIIIa (zajímavé lezení v kolmé stěně po kyzech, delší usek mezi kruhy lze dojistit, ale chce do důvtip a dobré oko, přechod ze stěny do komína není zadarmo), na Kruhovou Muchy lapku VIIb (zajímavý boulder u prvního kruhu) a Ročenku VIIIa (lehce morálový dolez k prvnímu kruhu), na Ovečku Věrozvěstů VIIa (morálovější lezení po hraně přes jeden kruh), Zestárlá jehňátka VIIb (krásné stěnové lezení, které je moc pěkně odjištěné), Bambululoid VIIIa (lezení přes výrazný převis, často nadělá trochu starostí), na Ovčáka Ovčáci čtveráci VIIa (zajímavé přechod ze stěny do komínku) a Matamzu VIIb (morálovější dolez k prvnímu kruhu a poté pěkné stěnové lezení) a Rozkoš VIIIa (pěkné technické lezení v kolmém terénu, vycvičená psychika se určitě hodí), na Pačmákovy věže Pettingový turnaj VIIIb (těžší boulder u prvního kruhu, pak pěkné stěnové lezení, patří spíš již do kategorie, kterou bych doporučil zkušeným lezcům), na Kužel Údolní direttissima VIIb (krásné stěnové lezení přes jeden kruh) a Kuželátor VIIc (pěkné technicko-silové lezení, které je velmi příjemně odjištěné čtyřmi kruhy), na Podzimní Jihozápadní stěnu VIIb (pěkně odjištěné stěnové lezení), na Mušketýra Bílé erby VIIa a Přes vřes a mraveniště (obě jsou to pěkné stěnové cesty), na Květnovou Bohemians VIIa (stěnové lezení na větší skálu, lze pěkně dojistit smyčkama), na Podsvětí Prokrustovo lože VIIb a Kákofon VIIb (lezení po oblé hraně, příjemně odjištěné třemi kruhy), na Mileneckou Hormonální porucha VIIIa (dlouhá cesta s elegantní linií, střízlivě zvoleným jištěním, kde se střídá stěnové a spárové lezení; patří mezi vrchol lezeni v 60. letech), na Maják Údolní VIIa (pěkné spárové lezení, které lze velmi příjemně dojistit uzly), na Eskymáka Fluidum VIIb (rajbasové lezení ve mělkém žlabu a později po oblé hraně) a Runway VIIIb (rajbasové, stěnové lezení), na Eskymačku Údolní VIIb (dlouhé, příjemné lezení na velkou skálu), na  Dělovou rouru Přes mušku VIIa (lehce morálové lezení přes drobný převis a později technické lezení stěnou), na Panteon Žebřík VIIa (po překonání podivně vyhlížející spáry vás čeká překrásné stěnové lezení v kolmé skále)…

" Pettingový turnaj " na Pačkákovky
leze Ráca

" Muchy lapka " , Kruhová

" Runway " ,  Eskymák
leze Lysoop a jistí Dejwi

" Kokšova " , Hronovský věže
leze Ráďa

  Horší je, že takto bych mohl pokračovat až bych popsal stránky tohoto časopisu, ale spíše více jeho čísel. Z tohoto je vidět, že Křížový vrch skýtá obrovské množství jak pro úplné začátečníky tak pro pokročilé lezce. Tímto plním trochu dluh mým kamarádům a známým, kterým jsem slíbil, že jim doporučím nějaké cesty. Nyní je už můžu odkázat na tento časopis. Uvědomuji si, že mám stále dluh u těch, kteří se považují již za ostřílené pískovcové lezce a chtěli by na Křížovém vrchu také něco vylézt. Těm slibuji, že v nějakém z příštích čísel dluh vyrovnám. 
 



1 komentář: