pondělí 8. listopadu 2010

4. Článek; Ramses – Faraonova hrana VIIc

Pokud si chcete vylézt pěknou vzdušnou cestu po hraně a přitom rozumně zajištěnou, tak tato cesta je tou pravou. Ramses je štíhlá věž, která sousedí s mohutnou Pyramidou. Při lezení téhle hrany si budete připadat jako když lezete na břit nože. Vrcholek je tak malý, že se zde vejde pouze jeden lezec a to jen nakrátko, než začne špička příliš tlačit.
Vlevo Ramses a vedle Pyramida

Tuto cestu jsem poprvé lezl, když jsem začal objevovat krásu Adršpašských skal. Vždy ve mně vytvářela dojem těžké cesty, ale když jsem se do ni odhodlal, byl jsem mile překvapen jak lze tuto cestu vylézt. Pokud je člověk pozorný a zbytečně nezmatkuje, tak mezi kruhama lze dát smyce a provázat hodiny. Pamatuji se, jak kousek pod vrcholem, kdy už mě stačilo pouze se pořádně natáhnout, jsem do tenké spárky asi půl hodiny montoval uzlík a jelikož byl stále příliš veliký, tak jsem mu dovnitř pomáhal volnou expreskou. Néťa na mě odspodu volal, jestli tam dotloukám kruh, či co. Potom co jsem uzlík nainstaloval jsem náhle "povyrost" a na výlezový chyt bezproblémů dosáhnul. Psychika dělá divy.
Leze se stěnou podél levé hrany k dírám a v nich traverzuje k prvnímu kruhu. Od kruhu je nutné se dostat na hranu. Postupným převalováním se strany na stranu se postupně dostanete k druhému kruhu. Cestou je možné provázat tutové hodiny a založit smyčku do spáry. Od druhého kruhu to je již kousek na vrchol. Pokud si vezmete malý uzlík, který založíte nad kruhem do tenké spárky, tak je možné zvýšit psychickou pohodu a užít si naplno tak pěknou cestu. 

Žádné komentáře:

Okomentovat