neděle 28. listopadu 2010

7. článek ; Rozmarné léto na Suchých skalách a Panteonu

Jako téměř ortodoxní pískař nemohu jinak, než začít citací klasika: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Bohužel, poslední měsíc jsem si říkal tuto větu čím dal častěji a čím dál méně mě přišla zábavná. Jedním z rozumných řešení pro nás, kteří v létě navštěvují umělé stěny jen v opravdu krajní nouzi, jsou rozhodně Suché skály a Panteon. I v tak mizerném počasí se najde pár dnů, aby skály vyschly a my se mohli do sytosti „zničit“, aspoň na tak dlouho, než další déšť stopne naše blízké plány.

Sušky


Sušky jsem navštívil kdysi už mnohokrát, ale jak to tak chodí, chabá výkonnost a možná ne až tak ideální parta zapříčinila, že mě tehdy nepřirostly až tak k srdci a když se plánovalo kam případně vyrazit mimo náš „domovský“ Adršpach, málo kdy zazněly právě Suché skály. Tuto sezónu je všechno jinak. Má nynější spolulezkyně (Baletkaskal ), považuje Sušky a obzvlášť Panteon za jedno z nejhezčích lezeckých míst (již chápu a souhlasím). Díky její znalosti místních cest a jistě i nabytím jakési lepší výkonnosti, se mi otevřely opravdu překrásné možnosti lezení v místních skalách. Navíc, ta holka, je fakt „našláplá“ a stále mi zdůrazňuje, že její spolulezci, byli vždy jen ti nejlepší, tudíž mam dost co dělat, abych naplnil její očekávání. Ovšem právě v těch obtížnějších cestách jsem našel krásu místního lezení, což se mi při minulých návštěvách nemohlo nikdy podařit. Určitě to bude i charakterem lezení, které mi vyhovuje a tím je lezení po lištách, dírách, navíc jsou cesty většinou velmi dobře odjištěné, takže do většiny cest není třeba nic než pár expresek. Samozřejmě pro sichr, nějaká ta smyce se určitě neztratí a psychicky rozhodně podpoří.


Evča a "Sabat" IXb

Suché skály zdálky působí rozeklaným a ne příliš pevným dojmem, zato může jistě jejich geologický původ, ovšem opak je pravdou, jedná se o velmi kompaktní a tvrdý materiál. Navíc jsou tak navštěvované, že pokud se něco mělo ulomit, tak se to už dávno ulomilo. Jistě nepatřím mezi místní znalce, ale určitě bych doporučil Převislou hranu VIIIc na Vlajkovou věž, jednak pro její impozantnost a také pro vynikající odjištění mnoha kruhy, o kousek výš na Bílou věž je cesta Rovnou za nosem VIIIc, je to krásně zajištěná o poznání těžší cesta, tady je potřeba síla, ale hlavně technika, aby jste vybaletili stěnou a později po oblé hraně až do dobrého místa na polici. Na Sokolí věž vedou již zmiňované obtížnější, ale překrásné cesty: Magnézium VIIIc, Levitace VIIIc, Sabat IXb, Athon IXc, kde je nutná zejména technika, klíčovým jsou pohyby nohou, které jsou často tím jediným, co vás na skále ještě drží. O kus dál je Střední věž, která rozhodně stojí za návštěvu, vedou na ni takové skvosty jako Major VIIc, dobrý na rozlezení, Supermajor VIIIc, Gradace VIIIc a Verticala IXb, kde mě Evča deklasovala a tím dokázala, že o síle to až tolik není, místa kde jsem mlel z posledního a padal jak hruška, ona v tichosti a suše přelezla.
Panteon a konkrétně jeho Centrální stěna je úžasná pro trénink. Jedná se o cesty, které mají přibližně 20m a jsou výborně zajištěné. Těžké místo je většinou přímo u kruhu a co potěší obzvlášť
prvolezce, většinou až potom co cvaknete kruh
. Jelikož je „Panťák“ v lese, tak je ideální v parných letních dnech, jelikož je mírně převislej, tak je ideální po krátkých dešťových přeháňkách no a jelikož je dobře odjištěnej tak je dobrej na jaro, kdy z umělých stěn není až tolik morálu, a určitě, jelikož je vedle sebe mnoho obtížných cest, tak je dobrej na kdykoliv. Za vylezení stojí pro svou vyrovnanost, překrásný charakter a také odjištění Jízda králů IXa ( její varianta IXb – tam jsou těžší kroky, výše nad kruhem), Otvírání studánek IXc, Kouzelné prsty IXc, Výlet mezi lidi IXa, Dohoda jistá IXa, Coloradical VIIIc, Tělocvična VIIIb atd. Vlastně to stojí za přelezení VŠECHNO !!
.Takže co v tomto rozmarném létě? No mi máme jasno a co vy?

pondělí 22. listopadu 2010

Tendon cup Trutnov

V sobotu 20.11. se uskutečnilo finále Tendon cupu v Trutnově . Jelikož to pořádal oddíl do kterýho chodim , tak i já jsem stim měl dost práce , ale o tom tenhle článek není.
V sobotu ráno jsme se kolem 8 sešli na Komendě , kde se stěna nachází . Začalo se scházet dost lidí , což se dalo čekat :-D . V 9 se uzavřela prezentace . V kategorii juniorů jsme se sešli 3 , takže paráda měl jsem ambice na bednu :-D . Lízt jsme začali asi v 10:30 , kvuli ostatním kategoriím kde jich bylo hafo . Z J- ček jsem první na řadu přišel já . První kvalifikačka mě bez větších problémů pustila až do topu . Potom přišel na řadu Mája . Ten trošku doplácel na to , že ještě neumí tolik nohama . Zato má ale pořádný bicáky :-D , takže se to vyrovnávalo . Po vydařený " šou " zkončil chyt před topem .
Mája a první kvalifikačka


Po Májoj přišel na řadu poslední J- čkař Lukas Berro . Ten vpohodě dolezl do topu . Co jinýho čekat .

Já  a 1. kvalifikačka

To samý ale s Márou
Na druhou kvalifikačku jsme zase čekali delší dobu . Já jsem zatim odjistil holky na jejich druhý kvalifikačce . A už šel na řadu Mája . Dolezl zhruba do půlky . Potom přišel na řadu Lukas a nastavil laťku hodně vysoko , co vysoko nejvejš . Topnul .Druhá kvalifikačka byla narozdíl od tý první vyrovnanější , nestačila pouze hrubá síla , chtelo to i trochu tý techniky . Vedla po převislý hraně a je vidět že jí stavěl hranovej mág Langřík . Díky za ní . A to už volali moje jméno . Navázal jsem se a už jsem se koulel .  Jak jsem se koulel po tý hrance tak postupně začalo natejkat a natejkat . Bohužel jsem vypadl chyt před topem , což mě naštvalo . Ale co nadělám . 





 Do finále jsme šli překvapivě všichni :-D . Domluvil jsem se z Jíťou a Klígrošem ( rozhodčí ) že J -čko pujde na řadu první , jelikož jsem měl ještě jistit finálovky holek a kluků . Tudíš jsem šel lízt první . Finálovka vedla přes buben do rajblu a mírně převislou stěnkou do stropu . Já jsem to " odkroutil " až do předposledního chytu před strop . Potom šel Mája ten zase předvedl " šou " dostal se zhruba do poloviny převislý stěnky . Nakonec na řadu přišel Lukas , ten dělal co mohl a přelezl mě asi o 4 chyty a tím si zasloužil první místo .
Já jsem jistil holky v jejich finálovce kterou jsem postavil . Dost mě zajímalo kde budou odpadávat .Nakonec jich jen málo dolezlo do převisu , kde to podle mě začínalo bejt těžký . Výborně zalezla Baruš Kubátová z vrchlabskýho oddílu . Zkončila nakonec druhá za Ančou Obročníkovou .
Kluci lezli taky dobře . Nejlepší výkon předvedl domácí borec Mára Oubrecht . Kterej dolezl do stropu a za velkýho povzbuzování v něm udelal asi 5 kroků a celý to zakončil velkolepou tlamou po hlavě dolů . Tim si získal srdce mnoha faninek :-D .Zkončil na prvnim místě .
Závody se docela povedly . A můžeme se těšit na příští rok .Výsledky dodám .

sobota 20. listopadu 2010

Fotečky k Článku Podzimní Teplice

Na konci článku jsem slíbil že fotky dodám pozdeji , jelikož mi je měl Růža poslat . A to se stalo , takže mi nebrání nic je sem nedat . Jsou z cesty " Pedigree " na věž SNOOPY.



                                              



pátek 19. listopadu 2010

6. článek ; Křížový vrch (Křížák)

Když se řekne Křížák, mnohým místním lezcům, a nejen jim, se vrátí celá řada vzpomínek na první lezení na písku a dobrodružství s tím spojené. Vzpomínky na první prozkoumávání cest, na první hodnocení, zda půjde dolézt aspoň ke kruhu, zda bude možné někde něčím cestu dojistit. Musím říct, že já na toto období vzpomínám moc rád a jako celá řada mých kamarádů ho mám spojené s opravdovým dobrodružstvím, kdy nám šlo minimálně o zdraví. Samozřejmě právě proto k těmto skalám cítím něco víc, než k jiným oblastem, které jsem doposud navštívil.
Skály v této oblasti nedosahují takových rozměrů jako blízké Adršpašské dominanty, ale bylo by určitě mylné domnívat se, že na Křížáku nenajdete hodnotné výstupy. Často vás místní skály překvapí svou mohutností, převislostí, střízlivě zvoleným jištěním. Také z těchto důvodů je možné považovat skály na Křížovém vrchu za ideální místo, kde se naučit, natrénovat a připravit se na výstupy v nedalekých Adršpašsko-Teplických skalách. Určitě se zde setkáte s kompletním pískovcovým lezením a se vším, co k tomu patří. Komíny, spáry, obliny, misky, dírky, lišty a samozřejmě morálově náročné kroky.
Když jsem se zmínil o tom, že celá řada lezců začala lézt právě zde, myslim si, že by bylo fajn dát několik tipů těm, kteří s lezením začínají a přijedou do této oblasti poprvé. Určitě bych doporučil na Pahorek Hodinovou mzdu III (je zde kupa hodin na provázání) a Raport V (pěkně, odjištěné stěnové lezení jedním kruhem), na blízkou Deštivou Kapku u nosu V (cesta do mírného převisu, ale pěkně jistitelná smyčkama a jedním kruhem), na Hodináře Západní stěnu III (vyšlapané stupy vás dovedou až na vrchol) a Vrchařskou prémii VIIa (pro „otrkanější“, protože je zde morálovější dolez ke kruhu), na Čtyřhran Severovýchodní stěnu III (zde se seznámíte se stavěním se sedačky), na Kocoura Jížní hranu VI (pěkné stěnové lezení, dobře dojistitelné smyčkama).

" Jížní hrana " na Kocoura
 Na První První variantu 1/V (vše začíná drobným přeskokem k borovici, což je často místo velkého přemlouvání a hecování , ovšem z vrcholu je krásný výhled), na Třetí Markovinky VI (pěkný rajbasový lezení přes jeden kruh), na Dvojče Pod slaněním V (všeho kousek - kousek sokolík, kousek spára, kousek stěna).
" Pod slaněním " na Dvojče

 Na Čertovu stěnu Stěnu a hranu VI (počáteční sokolíková spárka vystřídá pěkné stěnové lezení, které lze dobře dojistit smyčkama),  na Kruhovou Břichatou II (pěkné lezení v položeném terénu, bude se líbit těm nejmladším) a Sokolíka V (jak už název napovídá, stěžejní je sokolík ke kruhu), na Mušketýra Jihozápadní komín II (pěkný komín odspodu až nahoru), na Pevnost mLogickou závislost VI (pěkné stěnové lezení přes jeden kruh) a Černobyl VIIa (pěkné stěnové lezení po dírách a lištách, které lze pěkně dojistit smyčkama a jednim kruhem, ale je zde potřeba už i trochu síly) a Přeskok 2/II (tuto cestu má smysl absolvovat jen pro tu srandu z přeskoku, psychika je často velká potvora),  na Haničku Jihozábadní spáru VI (po drobné spárce, pěkné stěnové lezení), na Křeslo Křeslo pro hosta VIIa (pěkné rajbasové lezení přes tři kruhy, odjištěné tak, že se nemusí nikdo obávat pádu), na Ústeckou Starou cestu V (jedna z prvních vylezených cest v této oblasti), na Čarodějnici Dlouhou VIIa (překrásné, velice příjemné rajbasové lezení)…
 Ačkoliv celá řada z nás začínala jen s malým množstvím karabin, expresek a smyc, všem začátečníkům bych doporučil, aby si do cest vzali dostatek jistícího materiálu. Je velmi nepříjemný, když vám při lezení dojdou expresky, nebo smyčky a jste nuceni buď výstup ukončit a nebo dolézat zbytečně rizikovým způsobem.



Dejwí a " Údolka " na Eskymačku


<><><><>
<>
<><><><>
" Fluidum " na Eskymáka -  pěkná cesta
   Lezcům, kteří přijedou na víkend do Ádru, už mají zkušenosti s lezením na písku a chtějí zajít na Křížák bych doporučil na Čtyřhran Vzpomínkovou VIIb (pěkné lezení po hraně, které dojistíte smycí a jedním kruhem) a Matematickou rozcvičku VIIIa (stěnové lezení převážně po dírách, kde musíte prokázat jistou sílu, ale i morální odolnost), na Druhou Druhou odmocninu VIIc (stěnové lezení po dírách s boulderovým problémem), na Hronovské věže Kokšovu VIIa (překrásný, ale trochu zrádný sokolík, který se postupně zaobluje a tudíž se drží čím dál hůře.Druhý kruh byl dodatečně osazen až v roce 2000 po několika těžkých úrazech, jelikož prvolezec dolézal na vrchol prakticky sólo), na Křížového krále Jižní hranu VI (pěkné, dobře jištěné lezení na dominantu oblasti) a Údolní VIIc (morálově náročnější lezení ve žlabu a později kolmé stěně) a Krajkovou VIIIa (zajímavé lezení v kolmé stěně po kyzech, delší usek mezi kruhy lze dojistit, ale chce do důvtip a dobré oko, přechod ze stěny do komína není zadarmo), na Kruhovou Muchy lapku VIIb (zajímavý boulder u prvního kruhu) a Ročenku VIIIa (lehce morálový dolez k prvnímu kruhu), na Ovečku Věrozvěstů VIIa (morálovější lezení po hraně přes jeden kruh), Zestárlá jehňátka VIIb (krásné stěnové lezení, které je moc pěkně odjištěné), Bambululoid VIIIa (lezení přes výrazný převis, často nadělá trochu starostí), na Ovčáka Ovčáci čtveráci VIIa (zajímavé přechod ze stěny do komínku) a Matamzu VIIb (morálovější dolez k prvnímu kruhu a poté pěkné stěnové lezení) a Rozkoš VIIIa (pěkné technické lezení v kolmém terénu, vycvičená psychika se určitě hodí), na Pačmákovy věže Pettingový turnaj VIIIb (těžší boulder u prvního kruhu, pak pěkné stěnové lezení, patří spíš již do kategorie, kterou bych doporučil zkušeným lezcům), na Kužel Údolní direttissima VIIb (krásné stěnové lezení přes jeden kruh) a Kuželátor VIIc (pěkné technicko-silové lezení, které je velmi příjemně odjištěné čtyřmi kruhy), na Podzimní Jihozápadní stěnu VIIb (pěkně odjištěné stěnové lezení), na Mušketýra Bílé erby VIIa a Přes vřes a mraveniště (obě jsou to pěkné stěnové cesty), na Květnovou Bohemians VIIa (stěnové lezení na větší skálu, lze pěkně dojistit smyčkama), na Podsvětí Prokrustovo lože VIIb a Kákofon VIIb (lezení po oblé hraně, příjemně odjištěné třemi kruhy), na Mileneckou Hormonální porucha VIIIa (dlouhá cesta s elegantní linií, střízlivě zvoleným jištěním, kde se střídá stěnové a spárové lezení; patří mezi vrchol lezeni v 60. letech), na Maják Údolní VIIa (pěkné spárové lezení, které lze velmi příjemně dojistit uzly), na Eskymáka Fluidum VIIb (rajbasové lezení ve mělkém žlabu a později po oblé hraně) a Runway VIIIb (rajbasové, stěnové lezení), na Eskymačku Údolní VIIb (dlouhé, příjemné lezení na velkou skálu), na  Dělovou rouru Přes mušku VIIa (lehce morálové lezení přes drobný převis a později technické lezení stěnou), na Panteon Žebřík VIIa (po překonání podivně vyhlížející spáry vás čeká překrásné stěnové lezení v kolmé skále)…

" Pettingový turnaj " na Pačkákovky
leze Ráca

" Muchy lapka " , Kruhová

" Runway " ,  Eskymák
leze Lysoop a jistí Dejwi

" Kokšova " , Hronovský věže
leze Ráďa

  Horší je, že takto bych mohl pokračovat až bych popsal stránky tohoto časopisu, ale spíše více jeho čísel. Z tohoto je vidět, že Křížový vrch skýtá obrovské množství jak pro úplné začátečníky tak pro pokročilé lezce. Tímto plním trochu dluh mým kamarádům a známým, kterým jsem slíbil, že jim doporučím nějaké cesty. Nyní je už můžu odkázat na tento časopis. Uvědomuji si, že mám stále dluh u těch, kteří se považují již za ostřílené pískovcové lezce a chtěli by na Křížovém vrchu také něco vylézt. Těm slibuji, že v nějakém z příštích čísel dluh vyrovnám. 
 



pondělí 15. listopadu 2010

Nedělní odpoledne na Ostaši

V neděli ráno jsem váhal kam jet boulderovat . Nabízel se Bor a nebo Ostaš . Koštis jako "zástupce" vejletu na Bor se neozval a tak jsem zvolil Ostaš s Džiřřím . Vyjeli jsme kolem 12:30 ode mě směr Upice nabrat ještě Dejwiho, kterej se rozhodnul že se přidá - a dobře udělal, bylo krásně . Po příjezdu na Ostaš jsme na parkáči potkali  Néťovu káru . Říkáme si " paráda bude tam i Smolko s Néťou " , no nakonec byl Néťa s Terezkou . Naházeli jsme na sebe matky a mohly jsme vyrazit směr paseka . Na pasece jsme narazili  na Néťu a Terku . Néťa zkoušel " Pravej " na  "BAZÉN " . Chvilku jsme pokecali a pádili jsme se rozlízt na " LETADLO " . Na rozlez jsme si  dali " Na křídle vrtulníku " , potom " Smykem v letu ".

" Na křídle vrtulníku "



Džiřří a " Smykem v letu "
 Přešli jsme na " SPADLOU VĚŽ " zkusit " Schmeergel" . Kluci do dali asi z 3 pokusu a mě ne a ne to pustit . Času málo, takže jsem to nechal na jindy a vyrazili jsme za mim dalším " restem " a to za boulderem " Big balls " . Dejwi a Džiřří  to už mají  přelezený, tak to Dejwi  pro radost z prvního potvrdí  a Džiřřímu to pár pokusů zabere. Já pokusuju sním ale znovu nedávám . Naštvaně to balim a přecházíme na druhou paseku, kde mám rozlezenou krásnou hranku co kluci ještě nelezli .
Čistit se musí

Jířa a Schmeergel

Dejwi ladně přelejzá a to kruto variantou z lehu z lišty u šipky



Po příchodu na paseku 2 to vypadá suše . Rozložíme BD - matkyy a Džiří jde první . Nastoupí, párkrát plácne hranu a za stálýho posouvání paty je nahoře :-D . Řada přichází na Dejwiho . To co předvedl Džiřří předvede i Dejwi a na flash přelejzá .  " Kruci ty jsou dobrý " říkám si a já zase budu " zdržovat " . No nic zdá se že dnes to pouští, tak se  obouvám, naprášim a jdu na to. Chytnu hranu, hodim levou patu a už to valim, a valim a najednou jsem taky nahoře . Paráda . 
Jířa a " Big balls " 6C


Já a " Papojed " 6C



Je to tam
 Co dál ? brzo bude tma tak nebudeme chodit daleko a zkusíme " Online " na stejnej kámen . Jířa jde "zase " první a přelejzá na onsight . Podle průvodčíka je to 7A , takže super výkon .

" Online"

Dejwi vpohode dolézá do spoďáku ale skok je pro něj dost dlouhej . " Takže pro mě taky " říkám si .Ani jsem to nezkoušel a radši jsme zvolili ústup k autu a tradá domů . Takže kluci díky ;-)

sobota 13. listopadu 2010

Nová boulderová oblast - Čížkáče

V roce 2008 jsem byl jeden víkend na Čížkáčích pomáhat na " skalnim výcviku" pro děti z oddílu. Tenkrát jsem si všimnul že kromě lezení s lanem by se tam dalo i boulderovat. Prošel jsem pár kamenů a po šipce ani po maglajzu žádná stopa. Vyhlídnul jsem si pár linek stim že se vrátim, s kartáčema, vydrbu to a pustim se do zkoušení. Samozřejmě jsem to rychle pustil z hlavy a byl celý léto radši na písečku v Ádru. Jenže v září přišla škola a sní i míň času. Přemejšlel jsem kam jezdit po škole a vzpoměl jsem si na Čížkáče. Při první příležitosti jsem vzal kolo a vyrazil. Podařilo se očistit a přelízt pár prvních boulderů. Byly to většinou lehčí bouldery na kámen " POCESTNÝ " , " LESNÍ MUŽÍK " a na " VLNU " .Vyrazil jsem ještě párkrát a byla zima.
Přístup
Další rok jsem to " flákal ". Až letos z jara jsme s Ínysem , Kurkou a Drťkou párkrát zajely. Čistilo se co se dalo. Tím vznikly další super bouldery ale i projekty na který se ještě musíme vrátit. Na " VLNU " jsme přelezly bouldery " Vlnobití  " za 6B , " Hyperbolu " za 6A , " Vlnovou hranu " spíš za 6A a " Formalitu " za 5C. Další krásnej kámen je asi 20 m dolů od " VLNY " , nese název " ÚSTAV " a vede na něj asi 5 boulderů od 5A do 6C .


Ta 3 -ka je tak za 6C.
" Čistící vášeň " mě pomalu přestávala bavit a já začal věnovat svůj čas zase  přelejzání hotovejch boulderů a cest v ostatních oblastech .Od tý doby se  " vedoucí " Čížkáčů  stal Ínys .V průběhu sezony pravidelně navštěvoval Čížky a vždycky očistil a přelezl něakej  ten prásk . Udělal první přelez boulderu " Divadlo " za 6C na kámen "DIVADLO " , první přelez  " Polární záře " za 6C na " AMUNDSENA " kde zvednout se z SD - čka je " morfo " . Na " AMUNDSENA " vedou ubec docela těžký věci , " Dobití polu " má zase přísnej zved a " Polární záře " je plácání hrany .


Tady je pár foteček z boulderování :

Hyperbola

6C-ejdo na " ÚSTAV "

Drťka a " Červ"

Drtič nastupuje do 6C - čka na " ÚSTAV "

Ínys v céčku
Takže jen co bude sucho , tak naberte BD - matky , kartáče a vyražte boulderovat na Čížky . Je to fajn oblast z velkym potenciálem .