Bílá válka

Tohle měl být původně článek na web lezec.cz, ale po uvážení to dávám zatím jen sem. Je to ohrané téma, já vím, ale prostě jsem to chtěl napsat. Vím, že ve skalách je už dávno jasno...

Bílá válka
Od jisté doby se snažím nereagovat na hloupé příspěvky v diskuzích. Komentáře pod posledníma článkama ( na lezci), konkrétně Okamžik radosti a Program na letošní fesťák mě ale rozčílily natolik, že jsem se rozhodl napsat tento článek. Nebude to o cestě na Eskymačku, jak by se mohlo z nadpisu zdát. Bude to o nikdy nekončícím problému a tím je magnésium ( mágo, kokeš, bílý zlato, bílá síla ...).
Cílem mého příspěvku je charakterizovat skupiny lezců a vyjádřit svůj názor. V jednotlivých skupinách se zkuste najít a zamyslete se, jestli opravdu komentujete něco, k čemu máte co říct.
Dnešní lezeckou populaci, která leze na písku bych rozdělil do 4 skupin. První skupina patří " rádoby klasikům". Do této skupiny patří většina lezců, která se vyjadřuje proti maglajzu. Rádoby klasika poznáte podle toho, že se pod svůj názor většinou nepodepíše, další znak je plácání nesmyslnejma argumentama. Hojně se ještě vyskytuje extrémější podoba rádoby klasika, který ve svých komentářích uráží, dokonce i hrozí a nabádá např. ke stahování prášících lezců. To jsou ale jejich hlavní znaky v diskuzích na lezci. V reálu je poznáte podle toho, že jim je většinou kolem 20 - 40 let, nosí flanelové košile a mají silné řeči.
Další skupinu bych nazval " Klasici ". To jsou lidé kterých si vážím a obdivuju jejich výkony. Klasik vetšinou nekomentuje a když jo, podepíše se . Navíc se neohání nesmyslným argumentem, nemá to zapotřebí. Vyjadřuje se jen k tomu, k čemu má co říct. Ve skalách ho poznáte na první pohled. K maglajzu vám buď nic neřekne a nebo jen vpoklidu vyjádří svůj názor. Samozřejmě že i mezi klasiky se najdou výjimky, ty se k používání magnésia vyjádří víc nahlas.
Třetí skupina patří takzvaným " sportovním pískařům ". Sportovní pískař většinou rozlišuje cesty na ty, kam magnezium patří a na ty, kam nepatří. Do této kategorie patřím i já (i když nevím jak moc jsem sportovní :D), takže můžu mluvit za sebe, jako za celou kategorii. S magnéziem lezu těžší cesty, lehké cesty a klasiky lezu pochopitelně bez toho. Cestu si po sobě snažím vyčistit kartáčkem (teda pokud to jde, z tohoto důvodu kolikrát skáču do posledního kruhu, abych slaňoval cestou, kterou jsem lezl). Nikdo z nás nestojí o nánosy mága.
A poslední kategorie patří " Patlalům". Jak to tak bývá, krajní skupiny jsou nejhorší, nejextrémější. Patlal neřeší a patlá. Patlá v trojce i v šestce. Je mu jedno co leze, hlavně že má magnézium. Neuznává tradice, uznává pouze debilní názor, že když viděl na fotce borce nebo kočičku jak leze Xa samozřejmě s MG, tak on může v té své pětce taky prášit. Jaký je v tom přeci rozdíl, jestli leze pětku a nebo desítku, vždyť písek jako písek né? Je v tom obrovský rozdíl! Lézt pětky (např.) se dá za jakéhokoliv počasí, desítky nikoliv. Držet chyty v lehkých cestách se dají vždy a prsty se moc neprojíždějí. V desítce se kdykoliv držet nedají a prsty se sakra rychle projíždí. Lehké cesty leze veliké množství lidí, kolikrát bez soudnosti a nikdo by to nečistil. Těžké cesty leze pár lidí a čistí si to už i pro sebe, aby se to dalo držet... A příkladů a srovníná je víc.
Já sám za sebe mam pískovcové skály rád, ba ještě víc, miluju je. Miluju tu přírodu kolem. Tu vůni. Chodím se do skal procházet i když prší a nebo když mam rest day. Kolikrát seberu odpadek nebo někoho napomenu, když něco ničí. Opravdu si myslíte, že bych lezl s MG kdybych si nebyl jist, že skále neškodím?