sobota 28. ledna 2012

A další sezona je pryč ....

Už je to tak, rok 2011 je za náma a snim i pískařská sezona. A o tom, jaká byla, se pokusim napsat pár řádků.
Do skal jsem se poprvé dostal 5.3. a to na Panťák. Hned první lezení bylo docela úspěšný, protože jsem vylezl " Interviu ". Hned za tejden jsem byl na Panťáku zas a padla cesta " Maestro ". Tím se sezona odstartovala naplno. Chtěl jsem se soustředit hlavně na lano, takže jsem byl jen dvakrát bouldrovat. Další cestička z které jsem měl radost má název " Saigon " a nachází se na Ostaši. Dal jsem ho z druhýho pokusu. To odpoledne bylo fajn. Byl jsem tam z Evičkou, která dala hodně dobrej pokus právě v " Saigonu ".
V půlce dubna jsem poprvé lezl " Ďábelskou variantu " na Křížovýho krále. A v ten den se zrodil další sen - vylézt to na kus. To se mě podařilo až v druhý půlce května. Ten den bylo docela teplo. Na boulder u prvního jsem potřeboval asi 3 pokusy. Radost to byla obrovská. Podle mě poctivý IXb.
18. narozeniny jsem oslavil v Labáčku, kde jsem byl poprvé. Totálně mě natchlo tamní lezení a atmosféra, a proto jsem se tam musel vracet. Celkem jsem tam byl pětkrát. Z cestiček, který mě fakt udělaly radost bych jmenoval: "Sněžný muž" OS, "Pepek námořník" OS, "Hák za hákem" OS. Nadruhou stranu se i něco nepovedlo, jako např flash "Písečný bouře" nebo  "Pekelnej rej".
1.5. jsem se podílel na prvnim pořádnym prváči. Zalepil jsem svůj první kruh. A vznikla cesta "Majáles" VIIIc ? Zatím nevím o nikom kdo by to zkoušel, tak hurá do toho.

Majáles foto: Koštis
Začátek května jsem krokoval  "Známku panku". I jsem to na laně s jedním odsedem vylezl. Ale nakonec jsem toho nechal. Došlo mě že nemá cenu to hrotit. Desítky jednou přijdou a proč zbytečně olejzat ty krásný kyzíky ... V půlce května jsme s Georgem - JP udělali další 2 nový cesty na Kopci. "Kroužkování" je taková klasika, náročný lezení v mírně převislý širočině. Jen tak, tak jsem to za JP- čkem vyfuňěl. Za to " Doggy style" je krásná stěnovka a určo jedna z nejdelších cest na Kopci.
Taky "Šmíráka" jsem do Himaláje zkusit zašel. Po zimě to bylo docela špinavý. Rychle jsem to proběhl v AFu, stim že pro eRPé si zajdu. Jednou jsem tam pro něj byl, ale nedal jsem to. Plán na letošek...

Nástup do Šmíráka


Mezi druhým a třetím kruhem


Zapínání druhýho kruhu v Útoku jagančat
Další fajn cesta, co se mě povedla přelézt byla " Doba masopustu" na Kopci. Myslim si že to moc lidí neleze a OS " Poštolčího volání" mě krásně uzavřel den.
Začátek června jsem trávil v Ádru, převážně v Himaláji a za Stránskejma.Vyhlídnul jsem si "Černestova košťata" , kolem kterejch jsem dlouho chodil. Na OS to nedopadlo, takže na druhý pokus ... Nádherná cesta. Další cestičku jsem viděl na videjku od DŽC a jmenuje se " Cesta starého severína". Líbil se mě bouldřík u prvního, tak jsem jí šel zkusit. Na flash to nepustilo, takže zase na druhej, což je škoda. Není to tak těžký. 

Péťa a Cesta starého severína

Pod třetím kruhem
V půlce června jsme s JPčkem a Péťou Moravcem udělali další cestičku " Výkřik blonďatý opice". Hned den po tom jsem s Péťou lezl svojí první velkou klasiku v Ádru a to "Údolní hranu" na Štěpánku. To bylo velký dobrodružství už jen proto, že jsme to lezli na 5 dýlek a nad poslednim jsme asi udělali svojí variantu.
Čas běžel a dva měsíce volna se rychle přiblížily. Snažil jsem se to něak kombinovat s prací. To se docela povedlo, takže jsem lezl co to šlo. Bohužel to občas stopnulo počasí. Střídal jsem Kopec, Ádr a Teplice. Taky jsem poprvé zavítal na Hejšovinu. Jel jsem s Růžou a to je znalec. Parádně jsme si zalezli a konečně jsem flashnul IXa -čko...

Dejv v novince s názvem Zflekubend

Chytání je jistota

Růža v cestě Gorbův pád
Začátek srpna patřil jednoznačně Teplicím. Konečně jsem dal na kus "Stroboskop" a " Konec konců". Krásně jsem si taky zalezl v " Rajbyku". Radis mě taky vytáhl na Ostaš a nahnal mě do " Tepu života" a za to mu děkuju. Nádherná cesta ... Taky " Citovou investici" jsme zkusili. Famozní hrana a pro mě další restík na letošek. Dál jsem v srpnu stihnul Labáček. A hlavně, hlavně byl Horolezeckej fesťák. Tam jsem měl první dva dny "mega job" v Hudy kamionu a další 2 dny se užívalo. Bylo to ještě lepší než jsem čekal. V sobotu jsem byl  na Chrámovkách s Danim Andradou, kterej tam lezl s tim našim Danym. Bylo fajn ho pozorovat jak si během pár kroků zvyknul na písek a dál už to sázel jako by tu vyrostl. Jsem rád, že jsem mohl vidět lézt takovou osobnost cesty který sám znám, ale i ty cesty pro který žiju.

Dani Andrada v cestě Baron prášil foto: Zdenička ( použito z Danyho galerie)

Dani Andrada  foto: Zdenička (použito z Danyho galerie)
Další pro mě zlomovej přelez byl přelez cesty " Pod slaněním" na Očko ( cesta se jmenuje jinak, je to novinka z letoška a nevím název ani klasu). Je to nádherná nekřižácká cesta, kterou jsem zkoušel už v květnu. Tenkrát jsem byl totálně temnej. Až 4.9. to padlo.
Na Očko jsem se vrátil pro "Slunečnou", kterou jsem chtěl přelézt bez stavění. Růža říkal, že to je docela lezení. Nelhal! Na OS jsem to jen tak, tak ukočíroval. Ale bylo mě jasný, že když spadnu  v divnym šahu do díry a následně v divnym žlábku, bude to zem. A proto už asi nikdy víc.
To už tu byl říjen, kterej přinesl krásný počasí a hlavně super teploty. Byl jsem převážně v Teplicích. Za Jirkou jsem se kouknul do "Hry a plácanou" a do " Rodea".  Taky " Nebe nezná vyvolených" jsem musel zkusit. Dokonalá cesta. Pokus o kus mě čeká letos. 14.10. jsem byl s Růžou na Chrámovkách a dal jsem " Apollo 13" v AFu. Další sen byl na světě. Hned druhý den ráno jsem to na rozlez musel zkusit. A dopadlo to !!! Ten pocit po přelezu nejde popsat! Abych se zapsal do knížky musel jsem čekat 10 minut než mě odteče.Bylo to neskutečný. Totální euforie. Prostě nejlepší den v životě!!! Zbytek dne jsem už nelezl a snažil jsem se pochopit to, že jsem to vylezl. Apollo vpodstatě uzavřelo mojí sezonu. Párkrát jsem pak do skal ještě šel, ale už bez větších ambic. Za Jirkou jsem akorát lezl "Gotický mlíko", což mě přišlo hodně těžký. Jirka v tom ale zabojoval parádně....

Radis v Apollu 13, fotím ho já foto: Dany
Tak tohle byla moje sezona na písku.
A v číslech: vylezl jsem asi 320 cest a ve skalách jsem byl asi 108 dnů.
Moc děkuju všem spolulezcům !



úterý 3. ledna 2012

Pár směrů v hlavě mám a do všech kruhy dám ...

Teda  do těch co jsou alespoň trošku reálný ... Na Křižáčku jsem našel super mírně převislou linku , tak na dva kruhy. Tak proč je tam nezkusit dát ?  Jednou po škole jsem vzal bouldermámu, Máju a Cermího a šlo se na to. Po pár tlamách na zem, tak ze 3 metrů, se mě podařilo dolézt do velký díry. A ta díra byla první pořádnej chyt... Už jsem myslel že budu muset navrtávat z pozice , ale naštěstí jsem našel v levym rohu díry hodiny ... rychle provázat a konečně si sednout. Jak si tak sedím, nacházim ještě jedny hodiny. Sice jsou asi 4 krát tenčí , ale jsou na lepšim místě. Turborychle je provazuju a už sedim v nich. Je čas navrtat. Když si už jednou sedím jako pán ( v hodinách jako malíček ) zkouším si vytáhnout na repce malou AKUšku a předvrtat si díru pro navrták. Bohužel vrtačka nesouhlasila a udělala super hladkej ďolík, ale víc nic. Nakonec navrtávám jako vždy růčo ... Chvilka bez dechu a už sedím v borku. Dál už to probíhá klasicky .. vytáhnout kovárnu a tlouct do rouráku, dokud není díra hotová. A když už je,  vytáhnout lepidlo a lepit ... Za normálních okolností to i jde ale s mojí pistolí ? Největší peklo ...
Nakonec to ale něak dopadlo a v kruhu je smyčka.

Bouldřík hned ze začátku



Těžká práce ...
 Poslední projektíček kterej jsme stihli rozdělat před zimou je v Ádru kousek od Elišky. Celé to začalo tím, že jsem šel lézt s JP- čkem a Peťou. V plánu byla Smrt ve stínu bramborový natě, a protože jsem cestu už lezl a večírek byl fakt mocnej ( jedna z nejlepších letošních pártýs ), tak jsem to nelezl a šel jsem se pokouknout po volnejch směrech. Kousíček za Dianou jsem našel krásnou kyzovou stěnku a plán na další vejk byl jasnej.
Čas rychle běžel a už jsem byl zase v Ádříčku, ale tentokrát i s kovárnou a " údernou " partou :-D. Dojít pod stěnku a mohlo se jít na věc. Ze směru co jsem chtěl dělat původně nic nebylo, protože kluci řekli, že to nepujde. Takže se vrátím s něakým optimistou. A vlítneme do toho. Naštěstí jsem měl v záloze ještě jeden asi o 6 metrů vedle. Po pár šílenejch pádech na zem při navrtávání, kdy kladívko lítalo dost zběsile vzduchem jsem navrtal. Pak přišel na řadu Vojtex. Sedl do prvního a natloukl druhej navrtávák. Zase střídačka a šel jsem bouchat díru pro kruh. Mezitím přišel George - JP s Léňou, kterej byl sklízet na Kopci. Díra byla asi za 40 minut hotová a šlo se lepit. Bohužel jsem měl zase tu " skvělou " pistoli, která odmítla makat. To jsem se zase rozčílil ... Nakonec to dopadlo , že kruh je provizorvě utemovanej klackama ... ( a drží to, Koštis to vyzkoušel a né jednou .. :-D ) A to je náš poslední projekt s pracovnim názvem " BETONOVÝ DŘEVO ". Díky kluci !


Nejdřív to nakoutat

Zavrtávání je zábava :-D

Přidat popisek

Tomík v exkurzi nad kruh

Trošku jsme zatměli



Tak co už se taky těšíte na jaro ?